Mácha 2.jpg

Vítězslav Mácha – olympijský vítěz i chovatel holubů

Český sport nemá ve svojí historii moc úspěšnějších sportovců, než je Vítězslav Mácha. Jeho popularita přitom není velká, alespoň co se týká široké veřejnosti v dnešní době. Vítězslav Mácha přitom v roce 1972 vyhrál olympijské hry a výčet jeho úspěchů na mezinárodní scéně je mnohem a mnohem širší. Tolik populární ale možná není proto, že svých úspěchů dosáhl v dnes už méně známém sportu – zápase řeckořímském. Jde přitom o jeden z nejtradičnější olympijských sportů, který je v řadě zemí světa skoro sportem národním. A čeští a českoslovenští sportovci v něm byli v minulosti poměrně úspěšní. 

Vztah Vítězslava Máchy k Moravskoslezskému kraji není třeba dlouze hledat a zdůvodňovat. Narodil se totiž 6. dubna 1948 v malé obci Krmelín, kousek od Frýdku-Místku. A dnes, ve svých 70 letech, stále v této obci žije a věnuje se své velké vášni – chování holubů. Jak sám vzpomíná, právě život na vesnici byl pro jeho sportovní začátky důležitý. Hrál zde fotbal a jako nejmenší z party kluků byl sice zprvu trochu otloukánek, byla to prý pro něj ale dobrá škola. Měl ale zároveň všeobecné sportovní nadání, kriketovým míčkem házel o 10 metrů dál než ostatní kluci, uměl bruslit, běhal… Měl zároveň ale také „dobrou hlavu“, velmi dobře mu šly šachy.

Jeho sportovní kariéru dle jeho slov ovlivňovaly dva velké vzory. Prvním byl Emil Zátopek, díky kterému hodně běhal. A tím druhým byl zápasník Gustav Frištenský, legenda tohoto úpolového sportu. Když pak desetiletého Vítězslava vzal jeho tatínek na mezinárodní zápasnické utkání Vítkovice proti polským Katovicím, bylo o jeho další sportovní dráze rozhodnuto. Začal trénovat zápas ve Vítkovicích.

Vítězslav Mácha velmi rád a s velkým respektem vzpomíná na svého trenéra Kamila Odehnala. Právě on viděl už od začátku v malém klukovi z Krmelína velký zápasnický talent, a právě jemu přičítá vedle svého talentu a nezměrné píle a vůle Vítězslav Mácha důvody svého pozdějšího úspěchu.

Svou premiéru na velké mezinárodní akci mezi dospělými si odbyl na mistrovství Evropy 1967. Psal se ale rok 1972, když poprvé získal velkou medaili – byl bronzový na evropském šampionátu. Ten samý rok ale dosáhl olympijského triumfu v Mnichově. A od té doby se z něj stal „stroj na medaile“. V roce 1973 vybojoval stříbro na mistrovství Evropy, v roce 1974 byl na stejném šampionátu druhý a poprvé se stal mistrem světa. O rok později přidal další bronz na mistrovství Evropy, rok 1976 byl rokem další medaile z olympijských her – v Montrealu vybojoval stříbro. A rok 1977 sám Vítězslav Mácha označuje za vrchol jeho kariéry, když získal pomyslný „double“. Stal se totiž mistrem Evropy i světa.

V dalších úspěších už Vítězslavu Máchovi, reprezentantovi Československa ve welterové váze, zabránila zranění, především pak dlouhodobé problémy s rukou. Sám říká, že nebýt toho, mohl se ve špičce udržet ještě nějaký ten rok. Kariéru nakonec ukončil sice až na olympiádě v Moskvě v roce 1980, úspěch zde už ale neslavil.

Zdroje: Osobní setkání a rozhovor s Vítězslavem Máchou v roce 2015, dále rozhovory v médiích.


Fotografie:

1) Vlastní, pořízená při setkání s Vítězslavem Máchou v místě jeho bydliště v Krmelíně v roce 2015. Na fotografii je Vítězslav Mácha před javorem, jehož sazenici do Krmelína přivezl v roce 1976 z olympiády v Montrealu. Dnes je před javorem pamětní deska. 



2) Vlastní, pořízená při vánočním setkání Vítězslava Máchy s novináři v Praze v prosinci 2015.




Petr Vurbs, 06.04.2018