7.JPG

NEJ sportovní událost podle MŠ, ZŠ a DD Ivančice: Sportovky pro slucháčky – to byla bomba!

Úvodem:

     V příštím roce oslaví naše škola v Ivančicích (dnes se jmenujeme Mateřská škola, základní škola a dětský domov Ivančice, příspěvková organizace) 125 let od svého založení. Byla založena jako škola pro žáky s vadami sluchu. Dnes už je zaměření mnohem širší, ale my se budeme zabývat obdobím, kdy se na této škole učily pouze sluchově postižené děti. Jedná se nám hlavně o rozmezí sedmdesátých až devadesátých let minulého století.

     Od založení ivančické školy prošlo jejími branami téměř 1500 žáků s vadou sluchu. Období více než stoleté práce se sluchově postiženými dětmi se významnou měrou zapsalo také do historie sportu.

 

Počátky:

     O úrovni tělesné výchovy a sportu na školách pro sluchově postižené děti se až do roku 1964 prakticky vůbec nic nevědělo. Chyběl styk mezi školami a vzájemná výměna zkušeností. V březnu 1964 připravil tehdejší Svaz invalidů setkání zástupců všech škol z Československé republiky a seznámil je s plánem připravit masové spartakiádní cvičení v rámci III. celostátní spartakiády. Byla vytvořena cvičitelská rada, která měla za úkol připravit žáky ve všech školách na toto cvičení. Prvním usnesením bylo, aby součástí spartakiády, která se konala na stadionu Slavie Praha ve Vršovicích, byly také závody v atletice, malé kopané chlapců a házené dívek - neslyšících.

 1964, Ivančice


     A první rok již ukázal, že to byla správná cesta. Zkvalitnily se hodiny tělesné výchovy a na mnoha školách začala i mimoškolní činnost, zvláště v kroužcích lehké atletiky. Výsledky jednotlivých škol ukázaly, kde se této činnosti věnovali nejvíce. Byly to školy v Ivančicích, Na Svatém Kopečku u Olomouce a ve slovenské Kremnici.

     Při sestavování prvních propozic se vycházelo ze zkušeností, které předložil učitel ivančické školy Jan Kratochvíl. O rok dříve se totiž uskutečnilo z jeho podnětu sportovní utkání moravských škol: Ivančice – Kopeček u Olomouce – Valašské Meziříčí. Bylo to při příležitosti sedmdesátého výročí založení ivančické školy. Žáci si poprvé opravdově zazávodili, začali systematicky trénovat a také se zapojovali do sportovních soutěží se slyšícími vrstevníky. Nenásilně a zcela přirozeně tak už tenkrát začala dnes tak propagovaná integrace. Tehdy to bylo něco zcela nového.

1964, Ivančice


     Když se na podzim roku 1965 sešla cvičitelská rada, aby zhodnotila výsledky celostátní spartakiády a sportovních soutěží a rozhodla o dalším vývoji sportu ve školách a osudu her, byl jednomyslně přijat návrh, aby se tyto hry konaly celostátně a pravidelně jako Celostátní sportovní hry sluchově postižené mládeže (CSH SPŽ).

 

A tak to celé začalo:

     Hlavním pořadatelem byl zprvu pouze Svaz invalidů ČSR, který tuto akci finančně zajišťoval. Zde je nutné ocenit přístup a zájem pana Jaroslava Paura, který tuto myšlenku dokázal vždy obhájit a finanční prostředky, nutné na pokrytí nejnutnějších výdajů, zajistil. Ministerstvo školství bylo pouze orgánem, který akci zastřešoval.

1965, Olomouc - Svatý Kopeček


     Zprvu náklady, spojené s cestou a stravováním, hradila každá škola sama. Pořadatelská škola zajišťovala všechno ostatní. Pro zajímavost- pořadatel II. ročníku obdržel od Svazu invalidů úsměvnou částku 4 700 Kčs (korun československých) a ostatní musel zajistit sám.

 1965, Olomouc - Svatý Kopeček


     Pořadatelství II. ročníku se ujala škola v Ivančicích. Sportovní soutěže se rozšířily o stolní tenis. Účast devíti škol a 195 sportovců sice byla nejmenší ze všech pořádaných ročníků, ale škola se svého úkolu zhostila velice dobře a položila tak vlastně základy akci, která nemá dosud ve světě obdoby. V pořadatelství her se postupně střídaly všechny školy. Není jediné školy pro sluchově postižené v Československu, která by hry nepořádala. Tradice SHM je živá dodnes. Každý pořadatel přináší něco nového, typického pro region své školy. Hry jsou proto přínosem nejen po stránce sportovní, ale také společenské a vzdělávací.

 1965, Ivančice


     Největší účast (co do počtu sportovců) byla v roce 1987, kdy hry pořádala škola v Kyjově. Zúčastnilo se 431 sportovců se svými vedoucími ze všech dvaceti škol ČSSR. Rozdělení republiky v roce 1993 mělo vliv také na tyto hry. Ještě tři roky se hry pořádaly společně se slovenskými kamarády, ale dále už to nebylo možné, hlavně z finančních důvodů, protože ministerstva školství se nebyla schopna domluvit na financování.

 1965, Praha – III. CS, příprava sportovišť


     V roce 1995 se konaly v Českých Budějovicích poslední společné hry českých a slovenských škol. Zúčastnilo se čtrnáct českých (252 sportovců) a pět slovenských (106 sportovců) škol. Celkem 19 škol a 358 účastníků. Nezúčastnila se pouze škola z Levoče. Od roku 1996 se organizují tyto hry v každé zemi samostatně. Začala se psát nová kapitola sportovních her.

 CSH Bratislava – slavnostní zahájení



Role ivančické školy:

    Ivančická škola patřila od počátku sportovních her mezi nejlepší. Osvědčila se nejen jako dobrý organizátor, ale také její sportovci byli dobře připraveni a velice často se umísťovali na předních místech nejen jako jednotlivci, ale také v kolektivních sportech. Výborný byl stolní tenis i házená, později basketbal. Poněkud slabší byly výsledky v plavání, protože škola neměla podmínky pro plavecký trénink. Dobrých výsledků dosahovali chlapci v malé kopané. Někteří z nich se dostali i do reprezentačního výběru České republiky a reprezentovali na světovém turnaji ve slovenském Prešově. A také na tomto turnaji patřili mezi nejlepší hráče. I v kategorii reprezentace dospělých se často objevují bývalí absolventi ivančické školy. Výsledky v kolektivních sportech ovlivňoval výběr z malého počtu žáků. Bližší představení ivančických reprezentantů naleznete v dalším článku. 

     Letošní ročník Celostátních sportovních her sluchově postižené mládeže (2018) se uskutečnil v červnu v Hradci Králové a další, jubilejní 55. ročník bude pravděpodobně v Liberci. 

 

Autoři: 

Žáci 4. - 8.ročníku ZŠ + tety Mgr. Miroslava Šotová, Mgr. Eva Lacinová a Mgr. Radka Štěrbová

s laskavým přispěním a svolením p. Jana Kratochvíla a p. Radka Probošta

Fakta, dokumentaci a fotografie k tomuto dílku poskytl ze svého soukromého archivu a vzpomínek bývalý ředitel školy p. Mgr. Jan Kratochvíl.

 

Tým 100 let českého sportu, 25.07.2018